Katedra urbanismu a územního plánování
Území je to, co spojuje lidi s jejich životní prostředím, ale území tvoří i rámec těchto vztahů. Území je část vzájemně provázané materiální a sociální reality. Je to specifická (unikátní) část environmentálního prostoru, část ekologické niky lidské populace. Pojmenování území je též označením oné unikátní a rozpoznatelné části sociální a materiální reality. Území je jak životním prostředím lidí, udržovaným v určitém rozmezí parametrů prostředí, tak rezervoárem dostupných zdrojů.
Území je sociálně zkonstruované (ve smyslu Bergera a Luckmanna) či sociálně vyprodukované (ve smyslu Lefebvra), je to mentální konstrukce v myslích lidí, zapuštěná ve struktuře sociálních i materiálních vztahů a silně podporovaná přizpůsobením materiální reality (výstavbou umělého životního prostředí, vyznačováním hranic, způsoby využití území) - území je tedy obojím: materiální i sociální konstrukcí. V tomto konceptu území nelze oddělit materiální a sociální (pouze analyticky jako dva rozdílné aspekty téže skutečnosti), neboť náš vnitřní obraz světa ovlivňuje způsoby jimiž území využíváme a konstruujeme, ale i naopak: hmotné prostředí zásadním způsobem ovlivňuje náš pohled na svět.
Území je zároveň jakýsi palimpsest, který je používán znovu a znovu. Stopy minulosti jsou v něm stále patrné, vtisknuté do struktury měst, lesů a cest, zapuštěné v zemi, stejně jako v paměti lidí, zapsané v katastrálních mapách a v písemné historii. Území vždy plné objektů, struktur a živých bytostí, jež ho tvoří - není to žádná prázdná struktura. Území má historii a setrvačnost, kterou je třeba brát v potaz při každém úsilí o změnu. Pojem území tak obsahuje velmi mnoho z pojmu génius loci ('duch místa' - v pojetí Norberg-Schulze) ale i zeitgest ('duch doby').
Pojem území lze rozložit na 'u' + 'země'. 'Země' odkazuje na Zemi-planetu (a tedy i zeměkouli, glóbus), pevninu-souš, půdu-hlínu, ale i na stát jako politický celek. Země je i povrch, to, na čem stojíme a po čem chodíme. 'U' vyjadřuje místní i časovou blízkost, okolnost, že je něco součástí něčeho [1].
'Území' v přirozeném jazyce tak má značně odlišné konotace od území v jazyce moderní vědy: je to země, která je nám blízká, jejíž jsme součástí. Výborně to vystihují slova české hymny: „země česká, domov můj". Vědecko-technický pojem území naopak implikuje jakousi tabula rasa, anonymní matematický prostor, který je možno přesně změřit, ohraničit, zanést do map, vyprojektovat jeho využití a podle aktuálních potřeb ho přetvářet. Území v přirozeném jazyce obsahuje odkaz na společnost (tj. že území je vždy někoho, je něčím domovem; později budeme argumentovat, že území nejde od společnosti vlastně vůbec oddělit), který se však ve vědecko-technickém použití tohoto pojmu téměř vytratil.
S překladem slova 'území' do angličtiny je to obtížné. Nabízí se totiž slov několik, z nichž každé postihuje pouze část významů slova českého 'území': 'territory', 'area', 'land', případně: 'earth', 'country' [2].
Pro anglický překlad pojmu 'území' se jeví nejvhodnější slovo 'territory', obsahující základ 'terra', latinský výraz pro 'earth', tj. 'zemi'. 'Territory' má blízko i k výrazu 'terrain', česky 'terén', a odkazuje také na správu (administrativu) území. 'Territory' lze použít i ve smyslu 'region', je tedy větší než 'area', kterýžto pojem má blíže k českému 'areál', či 'pozemek'.
Je pozoruhodné, že český pojem 'území' je mnohem abstraktnější, zahrnující širší rozsah pojmů než kterýkoli z jeho přijatelných anglických ekvivalentů. V této obecnosti se ale ztrácí jemnější významové a obsahové nuance. Lze tedy říci, že 'území' je mnohem více glajchšaltujícím pojmem, jímž, na rozdíl od češtiny, angličtina nedisponuje.
[1] Ústav pro jazyk český 2007-2008 (1935-1957). Příruční slovník jazyka českého. http://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php
[2] Harper, D, (2001-2012). Online etymology dictionary. http://www.etymonline.com/
Komentáře