Katedra urbanismu a územního plánování

ČVUT

Katedra urbanismu a územního plánování
Fakulta stavební ČVUT v Praze

 

adresa: Thákurova 7, 166 29 Praha 6 
telefon: 224 357 926 
e-mail: katerina.masna@fsv.cvut.cz

Perspektivy území II: hranice a rozhraní

Anotace příspěvků

Hranice města, hranice ve městě: (dis)kontinuity městského prostoru

prof. RNDr. Luděk Sýkora, Ph.D.

UK v Praze - Přírodovědecká fakulta, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje

Po vstupní úvaze na téma hranic a jejich významu se zaměřím na dvě měřítkové úrovně městských sociálně-protorových formací a budu diskutovat dvě otázky, které považuji za významné (1) rozvoj a expanzi metropolitního území v souvislosti se suburbanizací a (2) utváření segregovaných a separovaných lokalit ve městech a souvisí s (1) vnější "hranicí" města a (2) vnitřními "hranicemi" mezi sociálně odlišnými částmi měst.

Město: hranice v měřítku ulic, pozemků a budov

Negativní důsledky vymezení hranic soukromého prostoru: uzavřené rezidenční oblasti (gated communities) v Česku

Mgr. Tomáš Brabec

UK v Praze - Přírodovědecká fakulta, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje

Při hledání hranic mezi jednotlivými územími je podstatné diskutovat také hranice mezi soukromým a veřejným prostorem. V současné době je patrné, že soukromý a semi-soukromý prostor (např. nákupní centra) roste na úkor prostoru veřejného. Privatizace se projevuje také rozvojem uzavřených rezidenčních oblastí (gated communities). Právě v těchto objektech dochází k uzavírání prostoru, který by za běžných okolností byl prostorem veřejným. Počet uzavřených oblastí bouřlivě roste prakticky na celém světě a Česko není výjimkou. Příspěvek bude bude poukazovat na některé negativní důsledky (omezování průchodnosti, fragmentace prostoru a společnosti) rozvoje těchto objektů v současných českých městech a to především v Praze, kde je jejich nejvyšší koncentrace.

Území, hranice v území a jejich hodnota (?...)

Ing. Miroslav Kozel

ČVUT v Praze - Fakulta stavební, Institut oceňování majetku při VŠE

Území a půda jsou vzácné. Rozdělení území na pozemky a hledání jejich možné využití je většinou předmětem dlouhodobého vývoje a realizace dlouhodobých záměrů. Dá se říct, že snahou při hledání možností ve využití území je maximalizace jeho hodnoty v co nejširším slova smyslu. Ze zkušenosti je evidentní, že i malá změna vybraných aspektů, například hranic pozemku nebo jeho využití mohou mít při ohodnocení území významnou roli. Při stále se zvětšujícím podílu využitého území a při stále se zvětšujících nárocích na efektivitu ve využití území bude pravděpodobně nutné užitek a hodnotu záměrů pečlivě posuzovat napříč obory, architekturu a územní plánování nevyjímaje.

Železnice ve městě - příležitost nebo bariéra? Příklad nádraží Bubny 

Kateřina Čechová MSc Arch

ČVUT v Praze - Fakulta architektury

Železnice ve svých počátcích byla nositelem a šiřitelem pokroku průmyslové revoluce a jako taková byla zahrnuta do dobových optimistických úvah nad technickým pokrokem. Praha, do které železnice v polovině 19. století vstupovala, byla obrazem středověkého města: vlaky si razily cestu městským opevněním, železnice se před Prahou vinula krajinou polí, vinic a říčních niv. Prudký růst průmyslu a s ním spojená expanze výstavby nám o padesát let později předkládá zcela jiný obraz města: na řadě míst pražského předměstí se projevuje schopnost železnice vytvářet bariéry a separovat od sebe celé části města. Jedním z těchto míst je i nádraží Bubny, na kterém lze dobře demonstrovat uvedené proměny role železnice ve vývoji města. Původní venkovské osady Holešovice a Bubny přeměnil příchod železnice na moderní průmyslovou čtvrť v prvním případě, a na komfortní rezidenční oblast v případě druhém. Zároveň však vyvstal nový problém, kdy rozsáhlé kolejiště se třemi nádražími a s technologickým zázemím začalo působit jako bariéra a překážka logickému propojení těchto dvou oblastí. Hledání odpovědi, kterak propojit tato území v kompozičně citlivém místě města, už má za sebou téměř stoletou historii. Aniž by byla konkrétní odpověď nalezena, zásady využití bývalých železničních ploch jako iniciačního prvku rozvoje, stejně jako efektivní překonání bariéry železnice tvoří hlavní půdorys úvah na toto téma.

Kde začína a končí nábrežie? Koncept bluefield a dialektika vzťahu voda - súš 

Mgr. Branislav Machala 

UK v Praze - Přírodovědecká fakulta

Rieka ako silný element prírodného prostredia, bola historicky vnímaná ako hranica. Vývojom sa urbanizovali oba brehy, a tak sa pôvodná hranica dostala do centra mesta. Už je tomu viac ako 50 rokov, čo mestá menia filozofiu vnímania rieky v urbanizovanom prostredí. Územie ktoré bolo historicky stotožňované s hranicami, má dnes spájať. Táto zásadná filozofická zmena prístupu k rieke naráža na limity inštitucionálnej jurisdikcie a schopnosti vládnuť. Ako reflektuje územné plánovanie funkčný presah medzi riekou a územím? Večná dialektika medzi súšou a vodou je v mestskom prostredí sprostredkovaná prostredníctvom infraštruktúry (napr. móla, pontóny) resp. špecifickým územím, ako je prístav. Tieto časti brehov možno označiť za „bluefield“, vďaka ktorému sú hranice priechodné a interakčné väzby medzi relatívne statickým prostredím územia a dynamickým prostredím rieky silnejúce. Príspevok diskutuje relatívnosť vymedzenia nábrežia a vzájomnú dialektiku vzťahov voda & súš. Poskytuje náhľad na integráciu rieky do mestského prostredia prostredníctvom kombinácie konceptov bluefield a polycentrického rozvoja.

Oplotenie ako hranica medzi súkromným a verejným

Ing. Monika Jančovičová, doc. Ing. arch. Roberta Štěpánková, PhD.

SPU v Nitre - Fakulta záhradníctva a krajinného inžinierstva

V tomto príspevku popisujeme hodnotenie oplotenia v obci. Toto hodnotenie bolo vykonané na základe priameho pozorovania, terénnym prieskumom. Najprv sme si zvolili formát a parametre, ktoré budeme hodnotiť. Pripravili sme hárky a mapy, ktoré sme postupne vypĺňali. Na základe údajov z tabuľky sme prostredníctvom vyhodnotenia a grafického pomeru získali závery o tom, aké oplotenie je pre Suľany typické. Typický plot v Suľanoch má oplotenie pri dome s bránou a predzáhradku. Plot s bránou siahajú približne do 2/3 výšky domu bez strechy. Je z kovu, plná, nepriehľadná, hnedá alebo hnedo-biela. Dom má predzáhradku, tá má tiež kovovú konštrukciu, ktorá je vyplnená tzv. sitom, mrežovinou.
Oplotenie predstavuje významný prvok priestranstva ulice. Na základe jeho voľby vieme ovplyvniť, ako bude ulica vyzerať. Výškou, či priehľadnosťou oplotenia môžeme rozšíriť, či stiesniť priestor ulice, farebnosťou ho zjednocovať, potlačiť, či zvýrazniť. Cieľom tohto príspevku bolo zmapovať oplotenie, určiť a zhodnotiť jeho znaky, zistiť, aký plot je typický pre túto časť obce.

Architektonická soutěž v procesu plánování podoby veřejného prostoru: limity, možnosti a kompetence

Ing. arch. Eva Špačková, Ph.D.

VŠB-TU Ostrava - Fakulta stavební

Odborná architektonická veřejnost upozorňuje na nedostatek architektonických soutěží vypisovaných v České republice a kritizuje zadávání zakázek na projekty staveb ve veřejném prostoru a z veřejných prostředků bez možnosti porovnávat kvalitu architektonického řešení. Otázkou je, nakolik metoda architektonické soutěže naplňuje očekávání všech zúčastněných v soutěžním procesu - zadavatelů (představitelů měst a obcí) a architektů (účastníků v soutěžích, ale i profese architekta obecně). Součástí soutěžního procesu je v neposlední řadě i veřejnost, jejíž zájem v průběhu soutěže reprezentují zadavatelé soutěže a částečně porotci.
Na příkladu výzkumu jedné architektonické soutěže (soutěž o Cenu Petra Parléře pořádaná Společností Petra Parléře o.p.s.) probíhající každoročně od roku 2002 je zdokumentováno, jak soutěže fungují, jaký prospěch přinášejí zadavatelům soutěžních témat a jaký význam mají pro soutěžící architekty. Zobecnění poznatků z výzkumu přináší některé nové informace a podněty nejen pro tuto konkrétní soutěž, ale pro architektonické soutěžení v našich podmínkách obecně. Jasnější vymezení limitů a možností soutěže a kompetencí jednotlivých aktérů v současných podmínkách je možnou cestou, jak metodu architektonické soutěže efektivněji využívat.

Výhledové uspořádání vesnice a krajiny (Desná u Litomyšle)

Ing. arch. Jan Kašpar

ČVUT v Praze - Fakulta stavební

Úloha úřadů dnešních obcí není jednoduchá. Musí se vypořádat nejen s dědictvím, které přineslo období před rokem 89, ale i aktuálními problémy polistopadové éry. Na první pohled se může zdát, že nedostatek financí, dopady přetrvávající bezohledné zemědělské činnosti (hluk, prašnost, eroze aj.), zábory zemědělské půdy pro novou výstavbu, vylidňování nebo přímo absence vesnických center jsou hlavními problémy sídel. Jde však o jevy zastupující závažnější problém. Jednotlivci, místní samosprávy nebo místní podnikatelé mezi sebe staví bariéru seskládanou z individuálních zájmů a jenom její prolomení může obcím do budoucna zajistit pozitivní kontinuální rozvoj.
Zapojení studentů vysokých škol do tohoto procesu může znamenat otevření nových témat, která snad přispějí k efektivní diskuzi. Konfrontace názorů mladých architektů a urbanistů s každodenní realitou venkova a práce na konkrétních zadáních je také významnou součástí vysokoškolské výuky.
Příspěvek prezentuje závěry a výstupy studentského workshopu, který pořádala Katedra architektury Fakulty stavební ČVUT v Praze ve spolupráci s obcí Desná u Litomyšle na téma výhledového uspořádání vesnice a krajiny.

Vplyv fyzických i sociálnych aspektov na vnímanie a využívanie verejného priestoru užívateľmi

Ing. Dominika Titková

SPU v Nitre - FZKI

Verejný priestor je formovaný svojim fyzickým stavom, kam môžeme zahrnúť jeho architektúru, miesto, kde sa priestor nachádza a atraktivitu. Tieto vlastnosti priamo úmerne vplývajú na jeho využitie. Faktorom vplývajúcim na využitie priestoru je aj jeho sociálny aspekt, ktorý zahŕňa aktivity v ňom vykonávané. Ľudia sa svojim správaním v priestore vzájomne ovplyvňujú a môžu tak zmeniť správanie sa v priestore napriek nezmeneným fyzickým podmienkam, či atraktivite. V príspevku sledujeme, ako rôzne správanie ľudí a impulzy môžu zmeniť využitie priestoru. Ako môžu niektoré fyzické, či psychologické hranice ovplyvniť ich správanie. Prípadne ako sa vnímanie človeka stáva samotnou hranicou pri využívaní priestoru a ako tieto hranice zmeniť, narušiť, či cielene vytvoriť. Pozorujeme taktiež, ako ľudia reagujú na iniciatívne impulzy, vynútenú interakciu, a aký dopad môže mať na využitie priestoru minimálna zmena usporiadania.

Hranice symbolické, koncepční a psychologické

Vnímání hranic urbanistického prostoru - vizuální teorie Kevina Lynche

Ing. arch. Lenka Popelová, Ph.D.

ČVUT v Praze - Fakulta stavební

Příspěvek se zabývá vnímáním a hodnocením hranic urbanistického prostoru ve vizuální teorii Kevina Lynche. V Lynchově teorii se jedná o jeden z pěti základních prvků, který má nejen prostorové kvality, ale i kvality sociální, psychologické a ekonomické.

Hranice - interpretácie v záhradno-architektonickej tvorbe

Katarína Kristiánová, Ing. arch., MA., PhD., Roberta Štěpánková, doc., Ing. arch., PhD.

STU v Bratislave - Fakulta architektúry, SPU v Nitre, FZKI

Záhrada ako archetyp raja, vyčlenená z okolitého sveta „vyhnanstva", či Hortus conclusus ako uzatvorená záhrada. Pojem ohraničenia je obsiahnutý i v samom pôvode slova záhrada. Na strane druhej túžba obsiahnuť svet za hranicou, nekonečno či neukončenosť. Plot ako vyčlenenie a oddelenie, alebo neviditeľná priekopa anglických prírodno-krajinárskych parkov, barokové ilúzie európskej záhradnej tvorby, či „požičané" perspektívy čínskeho záhradného umenia. Príspevok predstavuje rozmanité spôsoby umeleckého vyjadrenia fenoménu hranice, ktoré používa záhradno-architektonická tvorba.

Kostel - hranice sakrálního a profánního

doc. ThLic. Ing. arch. Jiří Kupka, Ph.D.

ČVUT v Praze - Fakulta stavební

Kostel uprostřed města či v krajině participuje na jiném prostoru, než jej obklopuje. Je hranicí, prahem, mostem mezi světem profánním a sakrálním. Profánní svět je v něm překročen, transcendován. Z toho důvodu má jeho umístění uvnitř sídla a uvnitř krajiny velký význam, a to nejen funkční a provozní, ale i symbolický. Na počátku 21. století, kdy se změnilo postavení Církve ve společnosti a kostela ve městě a krajině, je o to důležitější uvažovat nejen o jeho formě, ale i poloze v organismu města a v krajině a její scéně.

O rozdílu mezi vědou a filosofií a o užitečnosti myšlení v pojmech

Ing. Pavel Holubec

ČVUT v Praze - Fakulta stavební

Příspěvek se zabývá problémem komunikace v moderní složité a vnitřně rozdělené společnosti. Je založen na pojetí vědy a filosofie v dílech Deleuze a Guattariho, ale diskutuje též Luhmannovo pojetí vědy či Debordovo pojetí společnosti spektáklu. Autor problému komunikace čelí tím, že zavádí rozlišení mezi termíny a pojmy ale i tematizací rozdílu mezi významem a smyslem. Zatímco termíny a jejich vymezení řadu věcí upřesňují a jejich použití je v kontextu jakékoli specializované problematiky je nezbytné, termíny zároveň rozdělují a trvání na jejich přesném významu ve veřejné diskusi porozumění spíše brání. Na druhou stranu, filosofické pojmy nelze chápat pouze jako obecné či abstraktní. Pojmy totiž spojují jiné pojmy v zóně nerozlišitelnosti, vytyčují určitou rovinu konzistence a jsou otevřeny vůči nekonečnu. Za závažný problém současné společnosti je považováno to, že není příliš schopna vystoupit z roviny sama sebe potvrzujícího aktuálna, ani vážně zpochybnit některé své základní předpoklady. Proto je důležité myslet spíš než v termínech v dobře vytvořených filosofických pojmech: takto se totiž možnosti stávají myslitelné a společenské změny uskutečnitelné.

Teritorium: rozhraní států, regionů a kultur

Medzinárodné, politické a sociálne aspekty územia a hraníc

PhDr. Alexander Čemez

Komunikácia a jazyk

Predložený príspevok sa zaoberá otázkou územia a hraníc v kontexte medzinárodných vzťahov, politických vied a sociológie. Pokúša sa odpovedať na otázku, aký význam majú hranice v ľudskej existencii. Príspevok opisuje ľudskú teritorialitu.

Hlučínsko: lidé, kultura, urbanismus

Ing. arch. Martin Nedvěd

VŠB-TU Ostrava - Fakulta stavební

Území dnešní České republiky je po svém obvodu vymezeno morfologicky zřetelnou hranicí. Jasně čitelná hranice schází na Valticku, Vitorazsku a Hlučínsku, které díky tomu spojuje podobná minulost pásma s proměnami státní příslušnosti. Tento příspěvek se zabývá Hlučínskem, které postupně patřilo Koruně české / Habsburské monarchii, Prusku, Československu, Německu a nakonec opět Československu (ČR) a popisuje, jak se tyto proměny odrazily v myšlení lidí, kultuře a architektuře a jak by měly být případně zohledněny při územním / regionálním plánování.

Železnice na hranicích...

Ing. Roman Vodný

ČVUT v Praze - Fakulta stavební

Na příspěvek lze nazírat z různých pohledů. Samozřejmě pro většinu lidí je asi nejpřirozenější chápat toto spojení ve vztahu železnice překračující hranice státu, opouštějící známé domácí prostředí a odvážející cestující do cizích zemí a světů. Tuto skoro až romantickou představu o železnici, v minulosti hojně rozšířenou a vlastně i pravdivou, dnes vnímá už jen malá část populace. Hranice alespoň opticky postupně mizí a železnice již není hlavním dopravním prostředkem pro velké vzdálenosti jako v minulosti...
V železniční dopravě však hranice stále hrají nemalou roli. Tak například na hranicích v mnoha případech dochází ke změně napěťových soustav, zabezpečovacích systémů, někdy se mění i rozchod kolejí. Mění se dopravce, tarif, jízdní doklady, doprovod vlaku i jeho cestující, mění se styl jednání s cestujícími dle místních zvyklostí a (ne)očekávaných standardů...
Dědictvím z minulých let zůstávají tratě ukončené těsně u hranice, které kdysi hranice překračovaly. Obnovení provozu, ač je mnoha strategickými dokumenty doporučováno a podporováno politickou reprezentací (i když někdy jen naoko), je problematické z mnoha důvodů. A když se už podaří, provoz mnohdy slábne tak, že je po několika letech opět ukončen. Proč vlastně k takovému jevu dochází? Proč se nedaří obnovovat dříve vytížená přeshraniční spojení? A proč nám nestojí zato propojit rychlou železniční dopravou velké aglomerace s významným potenciálem, které ale leží každé v jiném státě? A proč si v době, kdy hranice státní mizí, vytváříme hranice jiné, tedy krajské?