Katedra urbanismu a územního plánování

ČVUT

Katedra urbanismu a územního plánování
Fakulta stavební ČVUT v Praze

 

adresa: Thákurova 7, 166 29 Praha 6 
telefon: 224 357 926 
e-mail: katerina.masna@fsv.cvut.cz

Perspektivy území: udržitelné vazby, střety a rozvoj

 

anotace příspěvků

 

ČÁST 1
Využití území v čase:
střety dědictví minulosti se současnými tendencemi a vývojovými trendy


Ing. arch. Martin Říha: Struktura osídlení (nejen) České republiky

Současná sídelní struktura ČR je dynamickou výslednicí historického vývoje a jeho etapy se do ní v různých místech v různé míře vepsaly. Toto struktura je determinovaná mnohými přírodními i lidmi utvářenými faktory a je jednak územně diferencovaná jednak mnohovrstevná, takže pro nás územní plánovače a urbanisty je důležité v každém konkrétním úkolu nejdříve prostudovat a pochopit tuto historii a umět oddělit to, co je hodno ochrany, zachování či změny pro nové funkce od toho, co se přežilo. Článek nastiňuje vývoj osídlení v ČR od jeho počátků až po současnost. Vyzdvihuje období intenzivního rozvoje měst a proměn krajiny, ale poukazuje i na dosud nerealizované možnosti, o nichž se v těch či oněch plánech v nedávné době uvažovalo. Například Zpráva o stavu a možnostech území České republiky, zpracovaná Terplanem nahlížela na ČR jako na průnik a žádoucí komplementární doplňování se dvou odlišných subsystémů využití území: antropogenního a přírodního. Dalším příkladem jsou Pardubice, které mají ideální polohu pro zřízení univerzálního dopravního logistického, skladového a překladového terminálu, což by umožnilo mnohem efektivnější zapojení ČR do globální ekonomiky.


Ing. arch. Martin Štěpánek: Logistické a výrobní areály – jaké vlastně jsou?

Domácí logistický boom přinesl 3,61 milionu čtverečních metrů moderních skladovacích prostor. Rychlost, s jakou obklopují naše města, je závratná. Jsou zázemím pro fungování naší současné globální společnosti. Mají dopad na fungování urbánních celků, mění jejich velikost a strukturu. Urbanizace nových území se odehrává bez dostatečné pozornosti. Nejsou stanoveny základní požadavky, které musí být na nově urbanizovaná území kladeny, nebo jsou tyto požadavky podhodnoceny. Už samotný fakt, že se zastavuje dosud nezastavěná krajina, musí vést ke zvýšené pozornosti vedení obcí a měst, státní správy a úřadů, a nejen občanských sdružení a neziskových organizací. Hledat odpovědi na otázku: „Jaké vlastně jsou, logistické a výrobní areály?", je nezbytné pro jejich pochopení a další práci s nimi. Pohledů, ze kterých můžeme na novodobé průmyslové a skladovací areály nahlížet, je celá řada. Z pohledu ekonomického, ekologického, sociálního. Z hlediska městotvornosti, ochrany krajiny, životního prostředí, architektury, nabídky zboží a služeb, konkurenceschopnosti a mnoha dalších. Jinak se na plánovanou realizaci logistického areálu dívají zastupitelé měst a obcí, jinak jejich obyvatelé. Definování jednotlivých aspektů problematiky výstavby logistických a výrobních areálů usnadní jednání odborníků z různých oborů a napomůže navázat společnou komunikaci a hledat jednotný pohled na věc.


Doc. Ing. Barbara Vojvodíková, Ph.D., Ing. Marek Mihola, Ph.D.: Brownfieldy, jako jeden z faktorů rozvoje obce

V České republice je více než 6000 obcí. Dále se předpokládá, že existuje 10 tisíc ,některé odhady mluví až o 30 tisících plochách brownfieldů. Z tohoto počtu vyplývá, že i když část připadá na větší města, je nepochybné, že také na menší obce připadá nezanedbatelný podíl. Tento příspěvek se zabývá vyhodnocením vyslovené hypotézy, že existuje vazba mezi počtem brownfieldů v obci a rozvojovým potenciálem, tak jak je definován Metodikou pro hodnocení obcí s 500-3000 obyvateli pomocí „Integrovaného indikátoru obyvatelstvo" .


Ing. Kateřina Rubišarová: Posuzování vhodnosti lokalit pro určité funkce za použití počítačové aplikace

Tento článek vznikl v rámci zpracování disertační práce. Popisuje jeden z jejích výstupů; tj počítačovou aplikaci, která provádí vyhodnocování vhodnosti pozemků pro některé zvolené funkční využití, s tím, že na tomto základě je možno stanovit pořadí vhodností několika lokalit. Článek popisuje soustavu kritérií, na jejímž základě systém vyhodnocení vznikl. Především se ale věnuje jeho možnému využití této počítačové aplikace v praxi.


Ing. Roman Vodný: Železnice: přežitek minulosti, nebo nutnost budoucnosti?

Železnice je jeden z hlavních způsobů dopravy osob a materiálů, který současná lidská civilizace pro své potřeby využívá. Jedná se o relativně starý způsob přepravy, nicméně velmi efektivní, kdy jedno hnací vozidlo, většinou dostatečně výkonné, je schopno táhnout za sebou i několik desítek vozů, ať již osobních či nákladních. To umožňuje jak fakt, že hnací vozidlo (lokomotiva) je vlastně jeden velký motor, tak také pohyb lokomotivy a vozidel po kolejích, které za prvé kladou pohybu vpřed jen malý odpor (protože okolek se kolejnice dotýká jen minimální plochou) a za druhé právě tyto dvě kolejnice celou dlouhou soupravu „vedou". Toto je nesmírně důležitá vlastnost, kterou na silnicích či kdekoliv jinde aplikovat vlastně nelze. Ač dlouhé silniční vlaky, známé především z Austrálie, existují, jejich provozování není umožněno ničím jiným, než dlouhými rovnými úseky australských silnic (a mizivému provozu na nich, především v pustém vnitrozemí). Z tohoto pohledu, ač je železnice vskutku vynález 19. století, patří plným právem i do století jednadvacátého.


Ing. arch. Zdeňka Vasilenková: Historický vývoj zemědělských staveb a jeho vliv na krajinu

Zemědělství bylo již odpradávna tou nedůležitější lidskou činností, i když v dnešní době u nás razantně ustoupilo do pozadí. Významným způsobem působilo, působí a vždy působit bude na utváření krajiny a venkovskou sídelní strukturu. V současné struktuře venkovských sídel jsou stále patrny různé způsoby hospodářského využití krajiny v jednotlivých etapách jeho vývoje. Od počátku až do dnešní podoby prodělalo zemědělství velké změny. Tyto změny se týkaly rozšiřování spektra pěstovaných plodin, zvyšování počtu druhů chovaných zvířat, změn způsobu jejich chovu a využívání.


Ing. arch. Vladimír Matuš: Inteligentní města, budovy a regiony

Výchozím bodem našich úvah je skutečnost, že současný vztah přírody a člověka je neudržitelný. Není to jenom problém etický nebo estetický. Je to problém pokračování nebo zániku lidského života. Žijeme na samém pokraji únosnosti naší planety. Nezbývá nám než formulovat novou smlouvu s přírodním prostředím. Veškeré pokusy začlenit člověka a jeho aktivity harmonicky do přírodních systémů se staly karikaturou původního úmyslu. Technologie vytvořila separátní umělé ekologie, které jsou neslučitelné s ekologiemi přírodními. S touto skutečnosti je třeba se smířit. Nedávný vývoj technologie nám ale dává naději, že naše soužití s přírodou bude možné podstatně změnit. Pokročilá technologie je naší jedinou nadějí, zároveň však veškeré úvahy o její úloze a o budoucnosti lidstva musí vycházet ze znalosti přírody a jejích mechanismů. Inspirativní jsou koncepty „biomimicry" a „biome". Pokročilé distribuční a komunikační sítě sice přináší vysokou životní úroveň, ale za cenu vysoké zranitelnosti. A proto musíme rozvíjet strategie jak této zranitelnosti čelit a zaměřit se na autonomizaci jednotlivých součástí a sub-systémů, což obsahuje i koncept resilientních měst. Nezapomínejme také, že jakékoliv závěry z našich úvah musí být měřeny svojí „užitečností", tj., jak ovlivní, nebo pomohou každodenní rutinní činnosti.

 

ČÁST 2
Přírodní složka území:
zeleň, krajina a jejich ochrana


Ing. Tereza Vokurková: Přehled ochrany zeleně

Úkolem příspěvku je podat přehled o ochraně zeleně České republice. Zeleň je v tomto příspěvku chápána jako plocha porostlá rostlinami popsatelná z hlediska vědomého využití člověkem a jejího prostorového uspořádání v měřítku člověka. Je významnou složkou území, jež má i velký význam pro posuzování jeho trvalé udržitelnosti. Ochrana zeleně je zde chápána v širokém slova smyslu jako činnost, která má za cíl zachování určitých hodnot nebo stavů za pomocí určitých prostředků. V příspěvku je podrobněji popsán přehled současné ochrany zeleně s důrazem na oblast památkové péče a na oblast ochrany přírody a krajiny včetně jejích vývojových souvislostí.


Ing. arch. Simona Švecová: Možnosti využití územně plánovací činnosti k zajištění dostatečné ochrany krajiny jako kulturní identity naší země

Krajina je důležitou a nedílnou součástí kvality života lidí, je reálným základem minulých i budoucích životů, kulturní identitou. Člověk je součástí i tvůrcem svého prostředí, které mu dává předpoklady pro život a poskytuje mu možnost pro intelektuální, morální, sociální a duchovní rozvoj.Současný stav naší krajiny je výsledkem dlouholetého historického vývoje. Se vznikem Evropské úmluvy o krajině vznikla potřeba začlenit krajinu do politik územního a urbánního plánování, tzn. do nástrojů územního plánování. Kvalita zpracování tohoto tématu v jednotlivých dokumentech územně plánovací činnosti se výrazně liší, ať už se jedná o krajskou, regionální či lokální úroveň. Je vůbec možné v současné době za pomoci územně plánovací činnosti zajistit dostatečnou ochranu krajiny jako kulturní identity naší země?


Ing. Karel Sedlecký: SEA a její současné problémy a SEA v novele stavebního zákona

Posuzování vlivů na životní prostředí je dynamická disciplína, která se neustále vyvíjí. Posuzují se koncepce, strategie a plány nejrůznějších podob. Od počátku integrace procesu SEA do české legislativy se výrazně rozšířily jednotlivé typy koncepcí a plánů. Je otázkou, zda je správné hodnotit všechny koncepce na základě jedné metodiky, když jejich obsahová forma je mnohdy velice odlišná. Dále popisuji hlavní změny v novele stavebního zákona související především s posuzováním vlivů na životní prostředí.


Ing. arch. Daniela Šovarová: Limity ochrany přírody a krajiny ovlivňující urbanizaci sídel v chráněných krajinných oblastech v České republice

Na území České republiky v současné době platí asi 300 limitů, které určují účel, způsob, ohraničení a podmínky uspořádání a využití území. Potřeba omezit využití území vzniká z celé řady důvodů, k nejčastějším patří důvody zaměřené na ochranu zdraví lidí, životního prostředí, vymezení obecných podmínek výstavby a ostatních aktivit člověka. Na územích Chráněných krajinných oblastí jsou střety potřeb ochrany přírody a krajiny s požadavky a principy územního plánování, rozvoje sídel největší.


Ing. arch. Lucie Zrnová: Horské rekreační regiony - požadavky na využití území a jejich střety

Horské rekreační regiony jsou specifické hlavně svými přírodními podmínkami. Představují často velmi cenné ekosystémy, atraktivní přírodu a neznečištěné ovzduší. Na druhou stranu členitý terén a nepřístupnost některých oblastí komplikuje možnosti pro zástavbu a dopravní propojování sídel. Právě klimatické a terénní podmínky přitahují do hor velké množství návštěvníků s různými cíli. Rekreační využití s sebou přináší mnoho příležitostí pro místní obyvatele, ale současně zatěžuje sídla požadavky na dopravní, parkovací, ubytovací a další infrastrukturu. Služby pro cestovní ruch mohou znamenat rozvoj sídla, ale také jeho degradaci přehnaným využitím prostoru pro rekreaci. Také vlastní přírodní území je zatěžováno přílivem turistů a při překročení únosných kapacit může docházet k dlouhodobým změnám a ztrátě původní atraktivity, která byla důvodem k vysoké návštěvnosti. Příspěvek upozorňuje na hlavní problémy a konflikty zájmů v horských rekreačních regionech a snaží se hledat jejich řešení.


Ing. arch. Barbora Kmoníčková: Přírodní prvky v obrazu města

Každá krajina je svým způsobem jedinečná a neopakovatelná. To platí i o městské krajině. Tento článek je zaměřen na přírodní prvky, které jsou důležitou součástí městské krajiny, mají významný vliv na vznik a rozvoj města, zvyšují hodnotu bydlení a zpříjemňují pobyt v daném území. Pochopení vztahu urbánní a přírodní složky města vede k vytvoření kvalitního souboru, kde se přírodní prvek, který tvořil bariéru, přetváří v prvek esteticky hodnotný. Analýza panoramatického pohledu, provedená na příkladu města Roudnice nad Labem, dokládá, jak výrazně se mohou přírodní prvky v obraze města projevovat.

 

ČÁST 3
Společenský rozměr území:
sociální procesy a jejich materializace v prostoru


Ing. Filip Novosád: Politika územního rozvoje ČR, další nástroje územního plánování a zapojení veřejnosti

Článek popisuje nástroje územního plánování v ČR zavedené stavebním zákonem od roku 2007, včetně celostátního nástroje územního plánování „Politika územního rozvoje ČR" a dále popisuje možnosti zapojování veřejnosti v procesu územního plánování včetně aktuální informace o novele stavebního zákona.


Ing. arch. Marek Janatka, Ph.D.:  Ekonomické aspekty územního plánování

Evropská charta územního plánování z r. 1983 charakterizuje poslání tohoto multidisciplinárního vědeckého oboru a správního nástroje jako vyjadřování hospodářských, společenských, kulturních a ekologických záměrů společnosti v prostoru. Procesy územního plánování mají významný vliv na ekonomiku území a zásadním způsobem ovlivňují lokalizační rozhodování ekonomických subjektů, ceny v území a strukturu investic. Při rozhodování o struktuře a funkčním využití území jsou ekonomické vědy jedním z významných informačních vstupů. Současně územně plánovací dokumentace jako výstup procesu územního plánování zásadním způsobem ovlivňuje ekonomický potenciál. Zásady územního plánování však v praktické rovině nejsou nadřazeny ekonomickým vztahům, naopak lze ukázat, že územní plánování se stále více stává nástrojem trhu.


Ing. Věra Thea Zoubková: Sociální vyloučení jako překážka udržitelného rozvoje panelových sídlišť v České republice

Panelová sídliště bývají předmětem kritiky pro svůj technický stav, monofunkčnost, šedivost a pocit území nikoho. V poslední době se některá z nich stávají také specifickým prostředím pro rozvoj sociálního vyloučení. Tato studie se snaží odpovědět na otázky, týkající se vztahu panelového bydlení a fenoménu sociální exkluze, obecných znaků panelových sídlišť s výskytem sociálního vyloučení a přístupu k jejich revitalizaci v České republice.


Ing. Petr Tomíček: Mikrocohousing, alternativa k bydlení v suburbiu

V první části příspěvku se hovoří o územním potenciálu, který v sobě skrývají plochy nevyužívaných vesnických hospodářských objektů. Dnes jsou rekonstruovány jednotlivé chalupy nebo naopak velké zemědělské areály. Znovuvyužití středně velkých statků je investice příliš nákladná pro jednotlivce a současně málo zajímavá pro velké developerské společnosti. Zde se otevírá prostor pro představení konceptu bydlení zvaného ´cohousing´, který ve světě úspěšně existuje už několik desetiletí. Autor příspěvku se snaží zásady tohoto konceptu aplikovat na prostředí středně velkých vesnických statků, a současně přichází s novým pojmem ´mikrocohousing´. Závěr článku je věnován rizikům a přínosům této specifické formy bydlení.


Ing. arch. Milan Šuška: Zahusťovanie ako stratégia pre rozvoj satelitov i vidieckych sídiel

Tento príspevok predstavuje domáce a zahraničné príklady zahusťovania, tóriu, metódy a dôvody z pohľadu udržateľnosti. Zahusťovanie vidieckych sídiel je v histórií známym javom. Stávalo sa tak zväčša v dôsledku delenia dedičstva alebo vplyvom rôznych nariadení za účelom ochrany prírodných zdrojov ako napríklad nariadenie z roku. 1767, ktoré pre celú habsburskú monarchiu zakazovalo stavať mimo vymedzený intravilán obcí. Záujmy pre zahusťovanie v súčasnosti môžu byť rôzne, dôležité ale je, že idú ruka v ruke so záujmami spoločenstva. Príspevok poukazuje na legislatívne prekážky a rozpor so súčasnými sociálnymi trendmi. Územné plány obcí poskytujú kvantum rozvojových plôch, čo vedie k plytvaniu pôdy, obmedzeného a nevratného zdroja. Vďaka globálne ekonomickým vzťahom je ale poľnohospodárska krajina mimo intravilán využívaná ako najlacnejšie územie na stavby "komerčného odpadu konzumnej spoločnosti." Stavebný zákon nerozlišuje medzi mestským a vidieckym prostredím. Platná legislatíva je uplatňovaná všeobecne v každej situácií bez rozdielu mierky a bez vzťahu k tradičným zastavovacím systémom. Druhá časť príspevku je zameraná na študentské práce v cvičení z Urbanizmu II, kde sa študenti pokúsili zahustiť vybranú oblasť a vložiť do nej ďalšie pridané hodnoty. Zahusťovanie sa v našom prostredí môže zdať urbanistickou utópiou, ktorá nie je postavená na spoločenskom dopyte. Je ale jednou z taktík pre udržateľný rozvoj satelitov i vidieckych sídiel bez zaberania ďalšej pôdy, najmä v oblastiach s obmedzeným rozvojom (CHKO, NP).


Ing. Jan Pečman: Aplikace psychofyzických zákonů k šetření veřejné účasti v procesním řízení územního plánování

Cílem článku je představit možné vysvětlení problematiky interakce účastníků procesního řízení oblasti územního plánování. Závažnost řešených problémů i změn využívání území je jednotlivými sektory vnímána často rozdílně. Autor článku si pokládá různé otázky, například, zda zmíněná interakce funguje. Při zkoumání v modelovém území, městě České Budějovice, byly objeveny znaky, související s psychologickým chováním člověka a popsané psychofyzickými zákony. K ověření v praxi použil jednoduché experimenty a pozorování v reálných situacích. Některé výsledky jsou uvedeny v tomto článku. Autor se domnívá, že psychofyzické zákony mohou napomoci i k vysvětlení problematiky vnímání urbánního i krajinného prostoru a na jejich základě je možno zefektivnit nejen proces územního plánování, ale také tvorbu a ochranu krajiny i životního prostředí.


Ing. arch. Milan Macoun: Otázky procesu zapojování veřejnosti při IBA Berlin 2020

Mezinárodní Stavební Výstava (Internationale Bauaustellung - IBA) se v Berlíně konala již v letech 1957 a 1987, v současné době probíhá příprava programu IBA Berlin 2020. Tento příspěvek si klade za cíl přiblížit její aktuální záměry a výzvy, které před ní stojí zejména v procesu zapojování veřejnosti. Město se v současné době potýká se zvyšujícím se schodkem rozpočtu a s pomalým přechodem od industriální do postmoderní ekonomiky služeb a lokální produkce. Obavy místních obyvatel jsou doprovázeny častými protesty, neboť gentrifikace mění okolí jejich domovů a sociální segregace se zvyšuje. Zanedbané volné plochy i obří budovy v centru města představují ekologický, ekonomický i sociologický problém a kazí estetický dojem. Přípravný IBA-Team identifikoval základní vizi Kapitál Města (Stadtkapital) a strategie, jak k ní dospět: Hauptstadt, Raumstadt, Sofortstadt (Hlavní Město, Prostorové a Bezprostřední Město[1]). Při vytváření vize a strategie bylo v procesu zapojování veřejnosti navázáno partnerství s občany, na kterém je možné stavět do budoucna a může být z hlediska přístupu k plánování inspirativní i pro jiná evropská města.


Ing. Pavel Holubec: Území jako asembláž: od teoretického ukotvení k reformě územního uspořádání

Příspěvek nejprve představí koncept asembláže a s jeho pomocí pojmově uchopí města, státy, území, instituce a organizace. Na tomto teoretickém základě bude následně představen návrh na reformu územního uspořádání a plánování v Česku, který kromě jiného tematizuje teorii tří čar v územním plánování a práva Matky přírody.