Katedra urbanismu a územního plánování

ČVUT

Katedra urbanismu a územního plánování
Fakulta stavební ČVUT v Praze

 

adresa: Thákurova 7, 166 29 Praha 6 
telefon: 224 357 926 
e-mail: katerina.masna@fsv.cvut.cz

Global city

S pojmem global city přišla Saskie Sassen. Sassenová se zaměřuje především na vztah světové ekonomie a městského života: „V 60. letech 20. století vstoupila organizace ekonomických aktivit do období výrazné transformace. Změny byly vyjádřeny v modifikované struktuře světové ekonomie, ale osvojily si také formy charakteristické pro určitá místa. Některé z těchto změn jsou nám dnes důvěrně známé: demontáž kdysi mocných industriálních center ve Spojených Státech, Velké Británii a v poslední době i v Japonsku; zrychlená industrializace některých zemí Třetího Světa; rychlé zmezinárodnění finančního odvětví v celosvětovou síť transakcí. Každá z těchto změn modifikovala vztah měst k mezinárodní ekonomii.“ [1, str. 3] Sassenová dále pokračuje: kombinace prostorového rozptylu a globální integrace vytvořila novou strategickou roli pro významná města, která nyní fungují čtyřmi novými způsoby: (1) jako velmi centralizované řídící body pro organizaci světové ekonomie, (2) jako klíčové lokace pro produkční služby (firmy zabývající se financemi, pojištěním, bankovnictvím, reklamou, nemovitostmi a specializovanými poradenskými službami), které nahradily výrobu jako klíčové ekonomické sektory, (3) jako místa produkce, včetně produkce inovací v těchto klíčových sektorech, (4) jako místa odbytu pro vyprodukované výrobky, inovace a služby. Tyto změny ve fungování měst mají zásadní dopad jak na mezinárodní ekonomickou aktivitu, tak na jejich urbanistickou formu: některá města soustřeďují kontrolu nad ohromnými zdroji, zatímco obory produkčních služeb transformovaly uspořádání měst, ekonomie a společnosti. Na světě se tak objevil nový typ města: global city [1, str. 3-4].

Jednoznačný přínos Sassenové spočívá ve velmi podrobném popisu dopadů některých technologií (zejména telekomunikací a počítačů) na sociální organizaci ekonomiky a její prostorové vyjádření. Decentralizace produkce, umožněná rozvojem telekomunikačních a dopravních sítí, tak v podmínkách kapitalismu vede k centralizaci řídících funkcí a zisků v určitých, k tomuto účelu vhodných místech – jimiž jsou global cities. Ty tak nejsou pouze uzlovými body, sloužícími ke koordinaci globálních produkčních řetězců (global assembly line), ale též místy specifické a specializované produkce: (a) produkce specializovaných služeb, nezbytných pro chod komplexních organizací tak, aby mohly operovat prostorově rozptýlenou síť továren, kanceláří a odbytišť – a těmito organizacemi nejsou pouze nadnárodní korporace, ale též např. státní administrativy, mezinárodní instituce, politické strany, vědecko-výzkumné organizace, nestátní organizace a hnutí či teroristické sítě; (b) produkce finančních inovací a tvorba trhů, které jsou obojí nezbytné pro mezinárodní expanzi finančních oborů. Úloha global cities ve světové ekonomice tak spočívá v jejich schopnosti (capability) produkovat globální kontrolu. Sassenová se zaměřuje nikoli na moc, nýbrž na produkci: produkci vstupů, které vytváří kapacitu pro globální kontrolu, ale i na infrastrukturu pracovních míst, které jsou součástí této produkce. Global cities tvoří systém měst, které ve výše uvedených ohledech dohromady spíše spolupracují a vzájemně se doplňují, než soutěží.

 


K dalšímu čtení:

 

http://en.wikipedia.org/wiki/Global_city


[1] Sassen, S. (1991). The Global City: New York, London, Tokyo. Princeton University Press.


S tímto pojmem souvisejí články:

Komentáře (0)

Komentáře

AutorE-mail